Kachna divoká – březňačka

Je u nás nejrozšířenější kachnou. Zdržuje se vždy jen u vod, kde nachází přes den útočiště. V krajích, kde nejsou ani řeky, ani rybníky, se kachna v době hnízdění neobjeví.

Kachny nejsou příliš náročné, spokojí se s každým větším rybníčkem, pokud je alespoň trochu zarostlý vodním rostlinstvem. Nejraději však osidlují stojaté vody s rákosovým porostem a s břehy zarostlými vrbami a olšemi. Nerady se zdržují na vodách, kde se nemohou ukrýt. Na takových místech se ani při přeletech dlouho nezdržují.

Stanoviště hnízda volí kačer, ačkoli je stavět nepomáhá. Hnízda jsou většinou umístěna v trávě, kopřivách, na „ostřicových stoličkách“ nebo i na stromech v blízkosti vody.

Dodávané hnízdní budky slouží ke zvýšení hnízdních možností kachen divokých. Budky se umísťují zpravidla na okrajích porostů vodních rostlin, a to na kůlech nad vodní hladinu tak, aby dno bylo cca 30 cm vysoko. Dostatečně stabilní je umístění na tři kůly zaražené do dna rybníka. Doporučuje se vložit do budky trochu suché trávy.

Postupem hnízdění přibývá vrstva šedého prachového peří. Koncem března a v dubnu snáší kachna osm až čtrnáct světle zelených vajíček.