Umísťováním krmítek

na vhodná stanoviště pomáháme přezimujícímu ptactvu překonat chladné zimní období. Na jaře se nám odvděčí zpěvem a jako nezbytní pomocníci v biologické ochraně přírody. Nejkritičtější období pro ptáky je leden a únor, kdy dojdou přirozené zdroje potravy. Nejhorší je mrznoucí déšť, kdy ledový krunýř pokryje poslední zdroje potravy. Potom ptáci živoří a žijí z tukových zásob, které nebývají velké. Například sýkorka, která je na pravidelném příjmu potravy vzhledem ke svému metabolismu   nejzávislejší, umírá ve volné přírodě již během dvou až tří dnů hladovění. Proto jsou krmítka naplněná vhodnou potravou pro mnohé ptáky jedinou možností, jak kritické období přežít.

Krmítko samotné umísťujeme na volném prostranství min. 1,5 metrů nad zemí, nejlépe 3 – 4 metry od nejbližších keřů a stromů, čímž znemožníme lov toulavým kočkám, které se v místě zvýšeného výskytu ptáků rády zdržují.

Ptáky krmíme

Zásadně kvalitní potravou. Nesmíme je krmit zbytky z kuchyně, např. chleba způsobuje ptákům bolestivé nadýmání, které často způsobuje i úhyn. Podobné důsledky má i uzenina, slané potraviny, suché těstoviny a kynuté věci. Z naší kuchyně můžeme použít ke krmení strouhanou housku, kousky masa, lůj, vnitřní sádlo a stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nejsou chemicky ošetřeny. Kosi, kvíčaly a brkoslavi se převážně živí bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, plody hrušek a jablek. Pěnkavy, zvonci, strnadi  nepohrdnou zadinou – semena plevelů a trav po vymlácení obilí. Sýkory mají v oblibě lůj, tučná semínka slunečnice, semence, máku, rozdrcené ořechy a bukvice. Můžeme rovněž zakoupit přímo  speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Do krmítek dáváme takové množství potravy a v takovém stavu, aby neplesnivěla a nehnila. Krmítka včetně jejich okolí pravidelně čistíme. Jakmile se oteplí, příděly krmení pomalu snižujeme.