Hnízdní budka pro sýce
Sovy mají důležitý význam v preventivním biologickém potlačování ekonomicky závažných živočichů.
Sýc rousný je typickým obyvatelem horských lesů (až do výšek 1200 m n.m.). Ve vyšších polohách při dostatku drobných hlodavců a hnízdních příležitostí dokáže vytvořit početné společenstvo.
Vyvěšování budek
Před vyvěšením musí být budka vystlána dostatečnou vrstvou sena (stařina apod.), protože sovy nestaví hnízdo. Hladká vnitřní stěna a dostatečná hloubka budky udržují mláďata delší dobu v budce, takže při vylétnutí jsou dostatečně vyspělá a opeřená a nestávají se snadnou kořistí ostatních predátorů.
Sýcovníky se instalují ve výšce 5 až 10 m nad zemí při pasekách, mýtinách či lesních cestách. Omezení přístupu kunám lze zajistit vyvěšením na hladký kmen (např. buk). V horských polohách lze budky vyvěsit i v otevřeném terénu (solitery apod.). Běžně osídluje i souvisle zapojené jehličnaté porosty. Průměrná hustota – 1 ks na 1 km2. Budky vyvěste co nejdříve – snášení vajec začíná bezprostředně po sejití sněhu a je závislé i na potravní nabídce.
V lokalitách ohrožených hrabošem mokřadním, který tvoří hlavní složku potravy sýců a ohrožuje výsadby v imisních lokalitách, je prakticky nenahraditelný a z hlediska ochrany lesa mimořádně důležitý. Denní spotřeba jedince činí 1 až 3 hlodavce.
Čištění budek
Množství odchovaných mláďat je závislé na potravní nabídce. Po vyvedení mláďat je třeba hnízdní substrát vyměnit, protože v něm přežívají paraziti, zvláště blechy, které odradí staré ptáky při vyhledávání hnízdiště.