Hnízdní budka pro puštíka obecného
S touto sovou jste se mohli setkat v pohádce „Tři oříšky pro Popelku“, kde se jmenovala Rozárka.
Sovy mají důležitý význam v preventivním biologickém potlačování ekonomicky závažných živočichů. Absence přirozených míst pro úspěšnou reprodukci je jednou ze základních příčin rapidního snížení hustoty populace a jejich úplného vymizení z některých lokalit.
Puštík obecný obývá prakticky všechny typy lesních porostů, od nížin po horské oblasti (800 m n. m).
Vyvěšování budek
Puštíkovníky je třeba před vyvěšením vystlat slámou, stařinou příp. senem, protože tyto sovy nestaví hnízdo. Vzhledem k časné době snůšky (únor, březen) je vhodné budky instalovat již na podzim. V zimních měsících začíná puštík vyhledávat hnízdní dutiny. Puštíkovníky se instalují ve výšce 4 až 10 m nad zemí na kmen stromu asi 5O m od okraje lesa nebo při pasekách, lesních cestách, blízko kosených nebo spásaných luk s vyšší hustotou drobných obratlovců. Je třeba, aby ptáci měli volný přílet k dutině a aby do vletového otvoru neměla přístup kuna z okolních větví. Orientace vletového otvoru nemá vliv na obsazení dutiny. Budky vyvěšujte tak, aby nebyly vystaveny přímému slunečnímu svitu. Budky se instalují plošně v hustotě cca 1 kus na 3 – 5 km2.
Čištění budek
Množství odchovaných mláďat je závislé na potravní nabídce. Po vyvedení mláďat je třeba hnízdní substrát vyměnit, protože v něm přežívají paraziti, zvláště blechy, které odradí staré ptáky při vyhledávání hnízdiště. Vyvedená mláďata většinou obsazují sousední hnízdní budky v okolí.